znak SDH Onšov

B/ Onšov ve 20. století

V roce 1906 dochází na návrh řídícího učitele Svobody a faráře Stulíka ke změně dosud užívaného názvu obce Vonšov na Onšov a podobně i ke změně jména sousední obce Skuranovice na Skoranovice. Ve zdůvodnění okresního úřadu se praví ... , že původně osada Onšov zněla, ale z pohodlí lid se naučil říkati Vonšov právě tak, jako říká "vobec" místo obec a "von" místo "on".

Obec Onšov tvořilo až do roku 1923 několik částí. Kromě Onšova to byly Těškovice, Chlovy, Martinice, Skoranovice a s nimi dvory Popovice, Nový dvůr a Onšovský dvůr. Po roce 1923 byl Onšov rozdělen na tři samostatné obce a to: Onšov s Onšovským dvorem, Martinice a Skoranovice s dvorem Popovice, a konečně Těškovice a Chlovy s Novým dvorem. Víme dost přesně, kolik obyvatel tehdy ve "velkém" Onšově žilo. Vyplývá to z následující tabulky.

Počet obyvatel v Onšově v jednotlivých letech
Rokpočet obyvatelpřírůstek +
úbytek -
1880757- - -
1890724-33
1900726+2
1910694-32
1921674-20
1930558-116
1950425-133
1961432+7
1970391-41
1980356-35
1991303-53
2001257-46

V úbytku z roku 1930 je zahrnuto rozdělení Onšova na tři obce (1923), rok 1950 zahrnujedvacetileté období.


Onšovský rodák v cizině

Předchozí informace o počtu obyvatel v Onšově si zaslouží začlenění malého odstavečku o jednom našem bývalém občanovi, Jaroslavu Hanouskovi - onšovském rodákovi, kterého osud zavál až k našim protinožcům, do Austrálie. Založil tam svoji rodinu a také rodinnou farmu, která zajistila jeho nezávislost. Nebylo to jednoduché, byla to jistě pořádná dřina. Dokázal se ale prosadit i jako cizinec v tvrdé konkurenci. V něčem byl ale jiný než ostatní, a proto tato zmínka. On si totiž na svá bedra nevzal pouze starosti o prosperitu svého podniku, ale i starost o českou a slovenskou komunitu v Sydney a celého širokého okolí. Stal se dokonce prezidentem krajanského klubu a se svými spolupracovníky se dokázal postarat o přicházející krajany - po stránce společenského, kulturního a sportovního vyžití.

Když v roce 2000 z této funkce odešel a předal ji svým pokračovatelům, dostal děkovný dopis od vedení pobočky Českých aerolinií v Austrálii, od velvyslance České republiky v Austrálii i od ministra zahraničních věcí ČR. Byla to satisfakce za to, že se dlouhá léta nemohl podívat do své rodné vesničky, na kterou nikdy nezapomněl. Naopak. Neustále se zajímal a zajímá o zdejší události. Byla to i satisfakce za to, že se nikdy nestyděl za svůj původ.

A jeho čeština? Je stále i po více jak 50 letech tak perfektní, že by se mnohý z nás při srovnání mohl zastydět nad vlastní úrovní jazyka.


Představitelé samosprávy v Onšově

Prvním starostou zmíněným v kronice se stal v roce 1904 Antonín Jaroš. Od roku 1912 byl starostou František Jaroš, ten však musel v roce 1916 narukovat do domobrany, a tak jej zastupoval František Kulík. Od roku 1917 se znovu ujímá funkce starosty František Jaroš a působí v ní až do roku 1921. Pak byl zvolen starostou Ladislav Kropil a v roce 1931 na dlouhá léta - prakticky do konce druhé světové války František Mareš.

V roce 1945 vznikají národní výbory. Ve funkcích předsedů Místního národního výboru v Onšově se postupně vystřídali:

Josef Čihák1945-1946/František Jirkal1960-1964
Josef Most1946-1948/Josef Rathán1964-1971
Vincenc Ješátko1948-1954/Antonín Vodrážka1971-1981
Vojtěch Brož1954-1957/Marie Svobodová1981-1986
Karel Turek1957-1960/Evžen Novák1986-1989

Po roce 1989 vznikají obecní zastupitelstva a obecní úřad je po krátkém sloučení s Košeticemi znovu vrácen do Onšova a prvním starostou potvrzeným svobodnými volbami se stává Vlastislav Borek, který je ve funkci i v současnosti.


Onšovští kronikáři

O pověření, kdo povede obecní kroniku, se jednalo na schůzi obecního zastupitelstva 1.května 1925. V protokolu se doslova uvádí: " ... kronikářem zvolena byla Máňa Kuliková, která obecní kroniku doposud ještě čistou vyplní za obnos 100 Kč. Kroniku napíše až do roku 1924 do 31. prosince ...". Nebyl to lehký úkol, protože obec existovala již více než 600 let. Obecní zastupitelstvo v tom však kronikářku (Marii Kulíkovou) nenechalo samotnou - byla ustavena letopisecká komise, která pomohla sestavit souhrnný zápis od roku 1252 až do určeného data. Úkolu se zhostili celkem dobře.

Od roku 1931 do roku 1940 vykonával funkci kronikáře řídící učitel Jan Styblík. V roce 1940 byly kroniky uzavřeny. Měly být odevzdány a nevhodné zápisy začerněny. Po druhé světové válce byly kroniky vráceny zpět obci. Některé zápisy jsou bohužel skutečně znehodnoceny.

Dalším kronikářem se stal na dobu od roku 1945 do roku 1972 ředitel základní školy v Košeticích Josef Čihák. Po jeho smrti přešla tato funkce na jeho zetě Evžena Nováka, který píše kroniku dosud.


<< zpět na historii obce Onšov

nastavit jako homepage přidat k oblíbeným