znak SDH Onšov

A/ Nejstarší historie Onšova


2. Riegrův slovník naučný o Onšovu

Odkud má Onšov (Vonšov) své jméno a původ nevíme (se neví). Ani lidové pověsti a historické prameny o tom nemají žádné zprávy. Podle naučného slovníku Františka Ladislava Riegra (rok vydání 1866), "je to ves v okrese Dolnokralovickém kraji Čáslavském". Novějším udáním leží Onšov (Vonšov) na nejzazší severovýchodní hranici Táborského kraje, devět mil od Prahy a pět mil od královského krajského města Tábora, a hraničí na východě s klášterem želivským, na jihu s panstvím řečickým, na západě s panstvím košetickým, na severu se svobodnými obcemi Studený a Petrova Lhota a panstvím královickým.

Původně tento kraj, jako celé východní Čechy ovládal z Libice rod Slavníkovců, z něhož pocházel první český biskup svatý Vojtěch. Po vybití kmene Slavníkovců Vršovci, ujal se vlády nad tímto krajem rod Přemyslovců. Hospodářské středisko bylo v Želivě, tzv. "Újezd želivský". Později kníže Vladislav II. roku 1144 daroval tento majetek pražskému biskupu Ottovi a střediskem hospodářské správy na dlouhou dobu se stala Červená Řečice. Želivskému klášteru tehdy ještě benediktinskému zůstal jen Želiv s nejbližším okolím.

Onšovský z Onšova byl starý vyhynulý český rod, nosil v erbu "mlýnské kolo barvy bílé v poli modrém a nad helmem otevřeným též kolo, z něhož trčí tři bílá pštrosí pera". Oneš z Onšova, který se připomíná v listině z roku 1262, jest nejstarší známý předek toho rodu. Byl u krále Přemysla Otakara II. číšníkem, 1262-1272 purkrabím pražského hradu a potom 1272-1279 zemským sudím. Kolátoři (patronové) kostela sv. Martina v Onšově se připomínají roku 1388 panoš Vilém z Onšova a jeho syn Sigmund z Onšova. Roku 1415 panoš Jan z Onšova - tehdy už přesídlený na panství dvora v Čáslavi - podepsal stížný list ke Koncilu kostnickému. V XVI. století byli onšovští rytíři v držení statků na Bestvině. Jan Onšov z Onšova držel statky Věž a Veselsko". Tolik z Riegrova slovníku naučného.

(pozn: v některých případech byly použity historické a dobové texty)


<< zpět na historii obce Onšov

nastavit jako homepage přidat k oblíbeným